Bohužel, testování od začátku provázely komplikace. Testy musely být rozděleny na dvě části. Na vodě byl proveden protokol 5 x 1 kilometr s fNIRS a akcelerometrí. Spiroergometrie byla uskutečněna vždy později odpoledne na kanoistickém trenažeru.
Prokázalo se, že zatímco ve veslování jsou už postupy poměrně standardizované, v kanoistice (speciálně u kategorie C1) nám dělala starosti řada proměnných od stanovení správného tempa na vodě i trenažeru až po pmezenou funkčnost tenzometrie PaddleMate. Stále tak máme na čem pracovat.
Testování pro nás ale bylo velmi cenné, jednalo se o významné měření, kterým jsme udělali zásadní krok k technologociké inkubaci a validizaci komplexní simultánní diagnostiky v RK - kategorii C1.
