V komplexní simultánní diagnostice specifického výkonu ve vodních sportech se využívá kombinace několika měřících nástrojů, které jsou využity současně při reálném výkonu na vodě ve formě modelovaného soutěžního výkonu nebo stupňovaného intervalového testu:

1. Funkční spiroergometrie. Prostřednictvím mobilního spiroergometru (METAMAX® 3B, Cortex®) jsou zjišťovány fyziologické funkce (spotřeba kyslíku, ventilace, tepová a dechová frekvence, prahové hodnoty) přímo při vrcholovém veslařském/kanoistickém zatížení. Přístroj ve formě „batůžku“ a masky váží kolem 2 kg a sportovce při výkonu téměř nelimituje.
2. Tenzometrie a akcelerometrie. Tenzometrií získáváme informaci o dynamických a kinematických parametrech výkonu. Dynamické parametry vypovídají o síle a jejích účincích: síla záběru/tempu (absolutní hodnota působící na pádlo/veslo), impuls síly (součin síly a času během záběru), křivka síly (průběh síly v čase v rámci jednoho záběru/tempa). Dynamické parametry tedy hodnotí, jak velké síly sportovec vyvine a jakým způsobem je aplikuje. Kinematické parametry popisují pohyb bez ohledu na působící síly: délka záběru/tempa (dráha tažné fáze), doba trvání záběru/tempa (čas záběrového/tempového cyklu), frekvence (počet cyklů za časovou jednotku), rychlost a zrychlení lodi.
3. Funkční blízko-infračervená spektroskopie NIRS (fNIRS). Funkční spektroskopie sleduje dynamické změny oxygenace během pohybové činnosti - míní se tím měření svalové saturace kyslíkem během zátěže. Metoda NIRS (Near-Infrared Spectroscopy) umožňuje sledovat využívání kyslíku přímo ve svalové tkáni během zátěže i regenerace. Do tkáně je vysíláno blízké infračervené světlo, jehož absorpce závisí na poměru okysličeného (oxy-Hb) a odkysličeného hemoglobinu (deoxy-Hb). Z těchto hodnot se vypočítává: SmO₂ (muscle oxygen saturation) – procentuální nasycení hemoglobinu kyslíkem ve svalech a StO₂ (tissue oxygen saturation) – tkáňová saturace kyslíkem (sval + okolní tkáň). Tyto ukazatele poskytují informace o rovnováze mezi dodávkou a využitím kyslíku ve svalech, což je klíčové pro hodnocení vytrvalostní kapacity, periferních limitů výkonu a efektivity regenerace.
4. Videoanalýza. Videoanalytický nástroj Dartfish® poskytuje vizuální zpětnou vazbu umožňující detailní rozbor. Umožňuje vidět pohyb, chyby, fáze pohybu, která nejsou snadno rozeznatelná “naživo”. Navíc umožňuje porovnávání výkonů, sestavování referenčních videí, vizuální inspiraci. Analyzer, modul pro detailní měření, umožňuje kineziologický rozbor (časoprostorové charakteristiky fází záběrového cyklu). Funkce Tagging potom umožňuje označování důležitých momentů (uzlových bodů techniky) i typizaci technických chyb. SimulCam porovnává dva výkony – překrytím dvou videí zobrazuje např. současnou a ideální techniku nebo progres jedince v čase. Ve vodním slalomu je Dartfish® analýza doplněna speciálně vyvinutým softwarem pro vodní slalom RunMonitor®.
5. Laktátometrie. Metoda měření laktátu patří mezi biochemické způsoby hodnocení zatížení a únavy organismu. Princip spočívá v tom, že po zátěži (nebo během stupňovaného testu) se z kapilární krve – obvykle z prstu nebo ušního lalůčku – odebere malý vzorek (20–25 µl). Tento vzorek se vloží do laktátometru, který pomocí enzymatické reakce s laktátdehydrogenázou stanoví koncentraci laktátu v krvi (mmol·l⁻¹). Základním výstupem z laktátometrie při stupňovaném zátěžovém testu je tzv. laktátová křivka. Jejím cílem je znázornit, jak se mění koncentrace laktátu v krvi v závislosti na rostoucí intenzitě zátěže. To nám umožňuje přesné stanovení aerobního a anaerobního prahu i optimalizaci zón tréninkových intenzit.

Každá komplexní simultánní diagnostika je vždy zasazena do rámce základních somatických charakteristik sportovce. Antropometrie (měření tělesných rozměrů – výška, hmotnost, obvody, kožní řasy, délky segmentů apod.) a analýza tělesného složení (poměr svalové hmoty, tukové tkáně, vody a minerálů) poskytují důležitý kontext k výsledkům biomechanických a fyziologických testů. Síla a efektivita záběru se odvíjí nejen od techniky, ale i od tělesné stavby – například délka paží, proporce trupu či hmotnostní rozložení ovlivňují ekonomiku pohybu a hydrodynamiku. Obecně nám při porovnání s daty elitních sportovců antropometrie poskytuje informaci o tom, zda je tělesná stavba sportovce spíše limitujícím faktorem, nebo naopak předpokladem pro špičkový výkon. Před simultánní diagnostikou provádíme také handgrip test. Handgrip test je jednoduchý, ale velmi informativní nástroj k posouzení silových schopností horních končetin. V kontextu komplexní simultánní diagnostiky slouží jako doplňkové měření svalové síly a neuromuskulární funkce.

Souběžné provedení uvedených metod je personálně i organizačně náročné, proto jsme upustili od původní myšlení provádět svalovou elektromyografii. Princip svalové elektromyografie (EMG) spočívá v tom, že zaznamenává elektrickou aktivitu kosterního svalu, která vzniká při nervosvalové činnosti. Slouží k tomu poměrně složitá přístrojová technika, která je již nekompatibilní s výše uvedenými metodami měření. Teoreticky díky EMG můžeme detekovat chyby v zapojení svalového řetězce, o kterých jsem ovšem schopní vypovídat i kombinací tenzometrie a videoanalýzy.

V detailech se uvedené metodiky v závislosti na požadavcích jednotlivých sportů liší – jiné konkretizované protokoly zatížení jsou zvoleny pro veslaře, jiné pro rychlostní kanoisty a dost odlišné samozřejmě pro vodní slalomáře. Protokol musí vždy vystihovat podstatu výkonu dané specializace.

Základní údaje

Napsal Adriana Morenova

Kategorie: Nástroje a testy

Zveřejněno: 15. listopad 2025

Zobrazení: 4