Antropometrie, tělesné složení a handgrip
Vhodným morfologickým parametrům rychlostních kanoistů se zabývala dlouhá řada studií (např. Ackland et al., 2003; Hamano et al., 2015). Na základě jejich závěrů sledujeme u rychlostních kanoistů pouze parametry, u nichž byl zjištěn signifikantní vztah k výkonu. Jedná se o následující parametry: tělesná výška, hmotnost, % tuku, rozpětí paží, výška v sedu, obvod předloktí, obvod bicepsu, obvod lýtka a obvod stehna. Obvodové parametry horních a dolních končetin nám pomáhají určit rozložení tělesné hmotnosti, kdy očekáváme převažující distribuci svalové hmoty do trupu a horních končetin. Dále zaznamenáváme tři pokusy maximálního stisku ruky (hand-grip) v sedu s pažemi podél těla (Busta, Coufalová & Cochrane, 2022). Tento test nám pomáhá snáze identifikovat sportovce s nedostatečnými i mimořádnými silovými předpoklady.
Stupňovaný zátěžový test 5 x 1 km
Stupňovaný zátěžový intervalový test je standardní metoda používaná ve sportovní diagnostice k hodnocení vytrvalostní kapacity, určení metabolických prahů (aerobního a anaerobního) a stanovení tréninkových zón. V případě RK se jedná o hlavní test.
Test je založen na postupném zvyšování intenzity zátěže v pravidelných intervalech (tzv. stupních). Každý stupeň má vymezené trvání, v případě RK je to 1 km. Jednotlivé stupně jsou odděleny 1,5minutovou pauzou, ve které je sportovci odebrán laktát z ušního boltce. Laktát je odebrán i před zahájením testu a samozřejmě také na jeho úplném konci, tedy po dojetí posledního submaximálního úseku.
Intenzita intervalů (resp. rychlost lokomoce) je určena frekvencí pádlování a dle Borgovy škály vnímané námahy (RPE - Rating of Perceived Exertion). Vztahuje se k originální 6 – 20 bodové škále, která byla navržena tak, aby hodnoty přibližně odpovídaly srdeční frekvenci (např. RPE 13 ≈ 130 tepů/min). Frekvence pádlování se může lišit - například u frekvenčně pádlující singlířky a singlíře s dlouhým záběrem, proto danému stupni intenzity vždy odpovídá určité nejpravděpodobnější rozpětí frekvence. Frekvence pádlování je zobrazena na přístroji SpeedCoach® GPS – Model 2 umístěného na palubě lodi závodníka tak, aby mohl frekvenci po celou dobu kontrolovat. Stejně tak ale on-line kontrolujeme tepovou frekvenci a zároveň je nutné stále pamatovat na subjektivní vnímání zatížení, kdy první dva intervaly by měly být lehké.
|
Kategorie |
Stupeň intenzity |
Frekvence pádlování (spm) |
RPE |
Tepová frekvence (%) |
Očekáváná hodnota LA (mmol.l-1) |
|
K1 |
1 velmi nízká |
55 - 60 |
11 - 12 |
55 – 60 % |
< 2 mmol.l-1 |
|
2 aerobní |
60 - 70 |
13 - 14 |
65 – 70 % |
2 – 3 mmol.l-1 |
|
|
3 vyšší střední |
70 – 80 |
15 - 16 |
75 – 80 % |
3 – 4 mmol.l-1 |
|
|
4 vysoká |
80 - 90 |
17 - 18 |
85 – 90 % |
4 – 6 mmol.l-1 |
|
|
5 velmi vysoká |
90 - 100 |
19 – 20 |
95 – 100 % |
>8 mmol.l-1 (často 10 – 16) |
|
|
C1 |
1 velmi nízká |
30 - 35 |
11 - 12 |
55 – 60 % |
< 2 mmol.l-1 |
|
2 aerobní |
35 - 40 |
13 - 14 |
65 – 70 % |
2 – 3 mmol.l-1 |
|
|
3 vyšší střední |
40 - 45 |
15 - 16 |
75 – 80 % |
3 – 4 mmol.l-1 |
|
|
4 vysoká |
45 - 50 |
17 - 18 |
85 – 90 % |
4 – 6 mmol.l-1 |
|
|
5 velmi vysoká |
> 50 |
19 - 20 |
95 – 100 % |
>8 mmol.l-1 (často 10 – 16) |
Stupně intenzity pro RK.
Díky SpeedCoach® GPS – Model 2 sportovec vidí frekvenci pádlování a rychlost lodi, doplňkově se řídí Borgovou škálou. V dalších měřeních, kdy známe maximální tepovou frekvenci přímo při specifické činnosti pádlování, je možné se již řídit tepovou frekvencí.
Během stupňovaného testu je provedena spiroergometrie (Matamax® 3B) a oxygenometrie (PortaLite®). Oxygenometrické senzory jsou umístěny na předloktí, tricepsu a širokém zádovém svalu. Z testu je pořízen videozáznam pro potřeby pozdější technické analýzy.
Specifický tenzometrický test
Tenzometrické vyšetření může být provedeno v rámci předešlého testu prostřednictvím veřejně dostupného zařízení PaddleMate®. Toto zařízení ovšem neumožňuje integraci veškerých kinetických a dynamických parametrů jízdy a je proto lepší (v případě, že se u konkrétního sportovce jedná o velmi žádoucí znalosti) přistoupit k důkladnějšímu měření zajišťovaného Ing. Martinem Kuciánem.
Po instalaci tenzometru na vlastní pádlo závodníka a umístění akcelerometru na loď je absolvován 300m úsek submaximální (závodní intenzitou). Test je natáčen. Biomechanické (kinetické a dynamické) parametry výkonu jsou implementovány do videa, čímž vzniká velmi přesný obraz o technice pádlování konkrétního závodníka.
